Je možné pro doložení partnerství a vzájemné spolupráce využít jeden dokument – memorandum, kde se připojí 70 % škol v území a zřizovatelé (svým podpisem)? – zveřejněno dne 16. 10. 2017
Ano, pokud se pokud se jedná o vykázání indikátoru „Počet podpořených spoluprací“.
Dotaz k naplnění povinného indikátoru projektu MAP – „Počet podpořených spoluprací“, který souvisí s cílenou spoluprací různých subjektů za účelem sdílení odbornosti a zkušeností s řešením problematiky v dané oblasti při realizaci projektů či jejich částí financovaných z fondů ESI. Spolupráce musí být podložena smlouvou a je naplňována aktivitami, které vedou ke konkrétním výstupům měřeným příslušnými výstupovými indikátory. Spolupráce vznikne v průběhu realizace projektu, bude se dokládat smlouvou/dohodou/memorandem o spolupráci nebo obdobným dokumentem a zprávou o průběhu spolupráce. Vzhledem k tomu, že tento dokument budou dokládat všichni tvůrci MAP, je třeba vědět, jestli bude vytvořen nějaký vzor? Mohl by být případně do znalostní databáze vložen takovýto dokument, který by sloužil jako inspirace a příklad dobré praxe? – zveřejněno dne 10. 5. 2017
Vzor vytvořen nebude, neboť jde o velmi individuální záležitost a spolupráce mohou vznikat v území mezi různými subjekty, na různé aktivity a témata a s různými indikátory. Dle Pravidel pro žadatele a příjemce – specifická část, strana 23 by měl tento dokument obsahovat minimálně tyto náležitosti: smluvní strany, účel, cíl, věcný popis spolupráce a období, na které se spolupráce uzavírá. Tento dokument se předkládá v předposlední Zprávě o realizaci projektu. V Závěrečné zprávě o realizaci projektu se předkládá Zpráva o průběhu spolupráce.
Kdo podepisuje Hodnoticí zprávu ze vzdělávací akce. Stačí, když ji podepíše ten, kdo ji vyhotovil? – zveřejněno dne 27. 3. 2017
S ohledem na skutečnost, že se jedná o výstup projektu, by ji měl podepisovat člen realizačního týmu projektu – v ideálním případě projektový manažer.
Dotaz k Hodnoticím zprávám ze vzdělávací akce MAP – vypracovávají se tyto zprávy pouze pro vzdělávací akce nebo i pro setkávání či besedy? Jestliže se pak mají vypracovávat nejdříve tři měsíce po akci, jak se situace řeší v případě akcí, které se budou konat 1–2 měsíce před koncem projektu? Lze tuto zprávu vypracovat dříve? Po skončení projektu bude totiž patrně těžko vymahatelná. – zveřejněno dne 27. 3. 2017
Pro které akce se hodnoticí zprávy vypracovávají, vyplývá z projektové žádosti daného projektu – tedy z toho, jak je v projektové žádosti definováno vzdělávání a jeho obsah nebo typy aktivit. Pro akce, které se budou konat před koncem projektu, platí, že hodnoticí zprávy budete dokládat v rámci závěrečné ZoR. Je třeba upozornit, že hodnoticí zprávu ze vzdělávací akce nezpracovávají jednotliví účastníci dané akce, ale realizační tým projektu jako souhrnnou zprávu za jednu akci. Je tedy na realizačním týmu, jakým způsobem bude získávat podklady pro zpracování takové hodnotící zprávy – např. využití zpětné vazby v rámci práce pracovních skupin, setkání pedagogů apod.
Kam spadá celoživotní vzdělávání – např. komunitní školy? Do MAP, KAP dle čeho? – zveřejněno dne 6. 2. 2017
Téma celoživotního vzdělávání spadá do krajských akčních plánů, nicméně pokud se jedná o problematiku komunitních škol, která přímo nespadá do celoživotního vzdělávání, je možné ji řešit v rámci místních akčních plánů.
V hodnoticí zprávě ze vzdělávací akce je uvedeno, že ji lze zpracovat nejdříve tři měsíce od realizace vzdělávací akce (je tomu tak zřejmě z důvodu, aby bylo možno vyhodnotit dopady vzdělávací akce v kontextu zpracování MAP). Jestliže se zrovna zpracovává ZoR, je třeba tyto hodnoticí zprávy ze vzdělávacích akcí, které proběhly v aktuálním monitorovacím období (byť jen částečně vyplněné) dokládat k ZoR? – zveřejněno dne 6. 2. 2017
Ne, skutečně se budou dokladovat až v dalším monitorovacím období, kdy už bude vše patřičné plně vyhodnoceno.
Jak vypadá právní akt o přijetí podpory? Přijde i v písemné formě? Nebo se jedná jen o elektronický dokument? – zveřejněno dne 28. 12. 2016
Právní akt (Rozhodnutí o poskytnutí dotace) je od vyhlášení výzvy zveřejněn přímo u výzvy (resp. je uveden odkaz na právní akt) a vzor je uveden zde: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/zjednodusene-projekty-pravni-akty. Právní akt bude po podpisu zveřejněn v systému – tj. škola ho najde přímo u svého projektu. Zároveň bude právní akt zaslán datovou schránou. Školy, které nemají datovou schránku, jej dostanou v listinné podobě. K tomuto právnímu aktu není vyžadováno žádné potvrzení ze strany školy, protože se jedná o jednostranné rozhodnutí.
Je možné, v případě ukončení práce školního asistenta ve stejný den jako je ukončení projektu, vyplatit mzdu i po ukončení projektu? Tzn.: záleží na datu zúčtování nebo vyplacení? – zveřejněno dne 13. 12. 2016
Ano, mzda se vyplatí v nejbližším výplatním termínu. Platí obvyklé postupy v rámci zaúčtování mezd.
Existuje nějaký příklad sazeb odměn? Nebo doporučení o výši odměn? – zveřejněno dne 13. 12. 2016
Nikoliv, tato otázka je plně v kompetenci ředitele školy, samozřejmě musí být dodrženy příslušné legislativní předpisy.
Dotaz ohledně výzvy č. 46 Infrastruktura základních škol. Jedná se o povinnou přílohu č. 13 Memorandum či smlouva o spolupráci škol. V rámci realizace projektu MAP, je jedním z průběžných výstupů právě Memorandum o spolupráci škol v území v rámci vzdělávání základních a mateřských škol. Může být tato forma právě povinnou přílohou? Nebo se jedná o jiný dokument s jinou strukturou? Nebo musí žadatel doložit v memorandu popis konkrétní spolupráce s konkrétními subjekty.
Představa byla, že memorandu v rámci realizace MAP by mohlo být v obecnější rovině s podpisem aktérů vzdělávání z území (ZŠ, MŠ, ŠŠ, volnočasové a neformálního vzdělávání) a popis konkrétnějších aktivit spolupráce ve vazbě na projektovou žádost IROP na modernizaci infrastruktury dané budovy by byla popsána v samotném projektu.
Případně jaká forma memoranda se očekává je něco co nesmí/musí být obsahem? Pokud je memorandum jedním z výstupů realizace MAP a může být vytvořeno v průběhu realizace, bylo by pro školy vhodné, aby se dalo použít jako příloha žádosti IROP. Konkrétní podobu spolupráce si pak již konkrétní školy opatří smluvně mezi sebou. – zveřejněno dne 14. 11. 2016
Podobu povinných příloh projektových žádostí do IROP je nutné konzultovat na IROP, nejlépe v Centru regionálního rozvoje ve Vašem kraji. IROP neurčuje, jako přesnou podobu musí mít ono memorandum.
Požadavky jsou definovány v popisu přílohy: „Memorandum či smlouva o spolupráci škol:
V případě, že žadatel ve studii proveditelnosti deklaruje, že výstupy projektu budou využity více školami (mateřskými, základními, středními či vyššími odbornými), je nutné přiložit k žádosti o podporu memorandum či smlouvu o spolupráci škol, které budou platit po celou dobu udržitelnosti. Z dokumentu bude patrná náplň spolupráce (popis spolupráce včetně využití prostor budovaných/rekonstruovaných z projektu IROP), její způsob a rozsah. Při kontrole udržitelnosti projektu bude příjemce dokladovat, jakým způsobem spolupráce probíhala.“ pro IROP je důležité, aby byla v dokumentu popsány vazba na konkrétní vstup projekty z IROP. Například škola A realizuje odbornou učebnu laboratoř fyziky a školy B a C budou tyto výstupy projektu IROP v rámci spolupráce vyžívat. V memorandu musí být tedy identifikována daná laboratoř/učebna a musí tam být například uvedeno, že škola B zde bude realizovat například 2hod. týdne semináře fyziky pro své žáky. S problematikou souvisejí také informace v příloze č. 4 Specifických pravidel výzvy IROP, Osnova studie proveditelnosti, bod 10.
Na webu MŠMT lze nalézt návod na evaluaci. Bude rezort školství pověřovat NIDV zpracováním určitého průvodce nebo uspořádáním semináře? – zveřejněno dne 24. 10. 2016
NIDV nebude tímto úkolem pověřeno, jedná se o problematiku, která se přímo vztahuje k pravidlům OP VVV a administraci projektů.
Co když v žádosti není uvedeno 24 měsíců, vrátí se škole zpět žádost, nebo se toto může opravit? – zveřejněno dne 24. 10. 2016
Délka realizace projektu je předmětem formálního hodnocení, konkrétně se jedná o kritérium F7. Žádost (resp. příslušná část žádosti) tak bude vrácena k doplnění.
Do plakátu, který je vytvářen generátorem povinné publicity, je nutné doplnit cíl projektu. Co tam mají školy uvádět? Např. Specifické cíle z projektové žádosti? – zveřejněno dne 24. 10. 2016
Školy by měly vyplňovat cíl svého projektu, tedy nikoliv opisovat specifický cíl, ale uvést, čeho chtějí dosáhnout.
Podléhají vzdělávací programy školy (běžné a projektové) v jednom účetním roce výběrovému řízení a za jakých podmínek? – zveřejněno dne 24. 10. 2016
Pokud se bude jednat o vzdělávací programy realizované na klíč pro školu pro více pedagogů, tak ano. Pokud se bude jednat o individuální účast pedagogů na DVPP dle aktuální nabídky poskytovatelů DVPP, tak nikoliv.
Bude k dispozici formulář nebo vzor dokumentu, do kterého se bude vyplňovat projektový záměr nadstandardního nebo excelentního prostoru? – zveřejněno dne 5. 9. 2016
ŘO OP VVV nebude připravovat formulář, do kterého bude vyplněn projektový záměr nadstandardního a excelentního vzdělávacího prostoru.
Pokud střední škola zřizovaná krajem sídlí v budově, která je majetkem obce zapojené do MAP, může si obec (ORP) dát do Strategického záměru MAP návrh investice do této své budovy a zřídit tam např. centrum dalšího vzdělávání? Projektový záměr by nesouvisel se střední školou, ale s centrem dalšího vzdělávání. – zveřejněno dne 5. 9. 2016
Zde bude velmi důležité zvážit efektivitu takové investice – centra dalšího vzdělávání obvykle využívají infrastrukturu škol pro svoji činnost. Teoreticky to možné je.
Jak má vypadat dokument zvaný Koncept organizační struktury, který se má dokládat společně s 1. zprávou o realizaci? – zveřejněno dne 5. 9. 2016
ŘO OP VVV nebude připravovat vzor dokumentu, doporučujeme zpracovat formou organigramu.
Bude NIDV vypracovávat vzor dokumentu s názvem Dohoda o potřebnosti a využitelnosti investic? Pokud ano, kdy a kde bude k dispozici? – zveřejněno dne 5. 9. 2016
Není možné stanovit jednotný vzor pro tento typ dokumentů, zde je nutná dohoda v území, jak takový dokument bude vypadat. Tyto dohody se v rámci realizace projektů IPo MAP nedokládají, zůstávají jako podklad tvorby MAP příjemcům.
Co znamená identifikovaná potřeba excelentního prostoru? Musí být před podáním do Pracovní skupiny vzdělávání RSK záměr již schválen Řídicím výborem? (viz s. 38 Postupy MAP) – zveřejněno dne 5. 8. 2016
Potřeba excelentního prostoru vyplývá z analýzy investičních potřeb v území. Pro zařazení požadavku na investice do excelentního prostoru do SR MAP je nutný také souhlas zřizovatele s investičním záměrem školy. Pracovní skupina vzdělávání při RSK schvaluje investiční záměr výstavby nebo vybavení nových excelentních prostor na základě strategického rámce MAP. Teprve potom může být investiční záměr dále rozpracován a vytvoří se „Dohoda o potřebnosti a využitelnosti investice“, která se vkládá do MAP a schvaluje v rámci MAP. Pro zařazení excelentních prostor do MAP nestačí jen souhlas zřizovatele. Musí existovat dohoda v území, pak teprve půjde na RSK.
Je struktura MAP skutečně návodná, a tedy se jí příjemce nemusí závazně řídit? Především se jedná o analýzu, kde není pro projekt relevantní některá předepsaná data mapovat. Lze si z hlediska analýzy v území zvolit to, co je pro to které území relevantní? Nestane se tento dokument během neurčité doby povinným? – zveřejněno dne 5. 8. 2016
Ano, povinné části MAP jsou definované v Postupech MAP v kapitole 11 Struktura dokumentu MAP.
Škola, kterou je třeba zapsat do tabulky „Seznam projektových záměrů“, nemusí být nositelem projektu. Je třeba uvést do tabulky nositele projektu, nebo školu, kde je projekt realizován? – zveřejněno dne 1. 8. 2016
V seznamu projektových záměrů musí být vždy uvedena škola. Nositel (např. obec), by měl být uveden např. v závorce, či v poznámce pod čarou.