Projekt MAP nám rozšířil pohled na vzdělávání na místní úrovni
Místní akční plán rozvoje vzdělávání je opravdovou výzvou pro všechny, kteří se do něj pustí. Klade vysoké nároky na schopnost realizačního týmu vyjednávat s mnohdy velmi odlišnými subjekty a aktéry. V tomto čísle přinášíme inspirativní rozhovor nejen pro ty, kteří právě pracují na místních akčních plánech rozvoje vzdělávání II. Hlavní manažerka MAP Eliška Heidlerová z MAS Český les se s námi podělila o zkušenosti s úspěšnou realizací MAP I v Domažlicích a Horšovském Týně.
Jaká byla situace v oblasti strategického plánování rozvoje vzdělávání ve vašem regionu předtím, než jste začali s MAP I?
Na našem území nefungovala ani komunikace, ani trvalá spolupráce mezi jednotlivými aktéry vzdělávání, chybělo systémové předávání informací, nebyl ani dostupný žádný dlouhodobý strategický plán vzdělávání. V důsledku toho existovala rozdílná úroveň nejen čtenářské a matematické gramotnosti, ale i školních plánů. Problém byla nízká motivace učitelů ke vzdělávání a prohlubování kvalifikace i nedostatek učitelů leaderů, kteří by měli motivaci sdílet své zkušenosti s kolegy. V regionu panovala nedůvěra k inkluzivnímu vzdělávání, byl patrný i zánik spolupráce na úrovni škola, rodič, obec.
Na počátku realizace MAP I bylo třeba, aby MAS Český les jako žadatel dokázal vyhledat a zapojit místní lídry a odborníky na vzdělávání. Jak se vám to dařilo?
K propojení regionálních odborníků jsme využili především zapojené školy, členy řídicího výboru a účastníky úvodního setkání pracovních skupin. O MAP měli překvapivě zájem zástupci všech cílových skupin, takže komunikace byla snadná a jednání efektivní. Každý přispěl svou troškou do mlýna, díky čemuž jsme získali konkrétní tipy na zkušené odborníky z pedagogické praxe. Zapojení expertů ze všech oblastí značně rozdílného území v diskusních platformách je vždy velmi inspirativní.
Jaký má tato síť kontaktů potenciál pro další spolupráci v oblasti rozvoje vzdělávání ve vašem území?
Školy a pedagogové hrají v rozvoji území zásadní roli a nemusí se nutně jednat pouze o oblast vzdělávání. Proto je taková síť kontaktů velmi cenná. MAS Český les určitě využije jejich znalostí a zkušeností minimálně při naplňování vlastního strategického dokumentu CLLD (komunitně vedený místní rozvoj – pozn. red.), ve kterém je funkční systém vzdělávání mimořádně důležitý. Navázané kontakty budou samozřejmě stěžejní při realizaci MAP II.
Jedním z kroků při realizaci MAP I bylo identifikovat klíčové problémy v oblasti předškolního, základního, neformálního a zájmového vzdělávání v regionu. Jaké postupy jste pro tento úkol zvolili a kdo se procesu účastnil?
Při identifikaci problémů jsme vycházeli z analýzy potřeb škol vypracované MŠMT. Abychom tyto výsledky doplnili o „měkké vazby“, vytvořili jsme jednoduché dotazníky pro školy a organizace neformálního vzdělávání. Tak jsme získali teoretický nástin problémů, se kterými se v území nejvíce potýkáme. Po praktické stránce nám pak pomohli členové pracovních skupin. Jako odborníci z praxe vnášeli do tématu vlastní zkušenosti a díky jejich spolupráci jsme byli schopni pojmenovat skutečné priority, kterými je potřeba se začít zabývat.
Jak se v průběhu MAP I dařila spolupráce se zástupci zřizovatelů, pod které spadají zapojené školy?
Na počátku jsme museli zřizovatele škol velmi trpělivě seznamovat s projektem. Myslím si, že se to povedlo, protože jsme mezi starosty zapojených obcí získali potřebnou oporu pro realizaci naplánovaných aktivit. Zřizovatelé byli nedílnou součástí řídicího výboru, zapojovali se do pracovních skupin, někteří dokonce docházeli na naše vzdělávací akce. Během projektu jsme pořádali jejich setkání, přizváni byli i ředitelé škol. Samozřejmě se někteří zapojili více, jiní méně, pár jich nebylo aktivních vůbec, ale tím se nijak nelišili od ostatních cílových skupin. A musím dodat, že v případě potřeby cokoli projednat, podpořit či podepsat s nimi byla komunikace mnohdy daleko snazší. I při jednání byli mnohem přístupnější než mnozí ředitelé škol.
Věnujete se prioritě „Kvalitní a inkluzivní vzdělávání dětí do 15 let“. Jaké kroky jste si stanovili ve strategickém plánu pro její naplnění?
Konkrétních kroků vedoucích k naplnění hlavního cíle bylo definováno mnoho. Proto jsme se snažili o jejich přehlednost a vyváženost v rámci povinných projektových témat, tedy předškolního vzdělávání, čtenářské a matematické gramotnosti a inkluzivního vzdělávání. Nejčastěji se jednalo o spolupráci škol v podobě vzdělávacích aktivit, vzájemných setkání či výměny zkušeností. Nechyběly ale ani aktivity, jako je nákup pomůcek a literatury, rekonstrukce a vybavení učeben nebo exkurze žáků či tvorba potřebných metodik.
Když zhodnotíte realizaci MAP I a výstupy projektu, dokážete vyjmenovat konkrétní přínosy, které budou regionu dlouhodobě užitečné?
Z rozličného množství dokumentů, které vznikaly v průběhu projektu, musím vyzdvihnout jeden, a to Místní akční plán vzdělávání. Čítá kolem čtyř set stran a zahrnuje vše, co jsme v rámci projektu vytvořili. Troufám si tvrdit, že je v tuhle chvíli v území jediným takto komplexním strategickým dokumentem, který specifikuje potřeby vzdělávání a zároveň navrhuje jejich řešení. Kromě písemných dokumentů projekt pomohl rozšířit pohled na problematiku vzdělávání. Podařilo se nám propojit řadu odborníků a dalších aktérů, kteří se naučili vnímat problémy z více perspektiv, sdílet dobré i špatné zkušenosti a vzájemně si poskytovat podporu při řešení problémů ve své výchovně vzdělávací praxi. Pochopili, že vzdělávání na místní úrovni lze ovlivnit a především pak zkvalitnit vzájemným respektem, spoluprací, schopností naslouchat okolí a snahou aktivně se podílet na změnách.
Eliška Heidlerová
Hlavní manažerka MAP v MAS Český les
Na Vysoké škole ekonomické v Praze jsem vystudovala obor finance s vedlejší specializací na regionální studia. Po studiích jsem šest let pracovala v Praze v pojišťovnictví. Poté jsem se vrátila domů do Plzeňského kraje, kde jsem se jako projektová manažerka zapojila do rozvoje regionu, konkrétně do Místních akčních plánů rozvoje vzdělávání.
Autorka: Jolana Čuprová