Rozhovor s Marií Klusoňovou z odboru školství brněnského magistrátu
Brno poskytuje výborný příklad fungování MAP
Velký počet škol a vzdělávacích organizací zapojených do největšího MAP v České republice má jistá specifika. O důležitosti koordinace a spolupráce mezi školami, o způsobu informování, nabídce programů, spolupráci s dalšími tvůrci místních akčních plánů či o stavu příprav MAP II jsme hovořili s vedoucí pedagogicko-organizačního oddělení Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna Marií Klusoňovou.
MAP statutárního města Brna je největší a zároveň nejrozvinutější v České republice. Můžete nám popsat specifika takto rozsáhlé spolupráce?
Projekt MAP statutárního města Brna realizujeme v úrovni MAP+, která představuje nejvyšší úroveň místních akčních plánů. Úroveň MAP+ navazuje na projekty 17 měst a obcí v rámci výzvy č. 46 OP VK. Projekt, který město Brno v této výzvě realizovalo, probíhal ve spolupráci se 67 základními školami na území města a jeho výstupem byl dokument zvaný Lokální strategie rozvoje vzdělávání ve městě Brně a mentorská podpora žáků ohrožených školním neúspěchem na zapojených školách. Již v tomto projektu jsme si byli vědomi určitých rizik, která jsou spojena se zapojením takového množství škol, zejména s ohledem na efektivní komunikaci a vzájemnou informovanost. Z tohoto důvodu jsme v rámci projektu OP VK vytvořili pro komunikaci se školami a pro interní potřeby projektu webovou databázi.
Jakým způsobem se databáze nejčastěji využívá a kdo všechno čerpá její výhody?
Databázi používáme i v rámci dalších projektů, tedy i MAP. Mají do ní přístup všechny zapojené školy a organizace, je zde prostor pro informování škol, výměnu zkušeností pedagogů, sdílení vzdělávacích materiálů a materiálů pro práci se žáky. Webový nástroj využíváme také pro evidenci práce se žáky, pro online vyplňování dotazníků, online registraci pedagogů do nabízeného vzdělávání apod. Specifikem velkého projektu je komunikace s velkým množstvím zapojených subjektů, kterou je občas velmi náročné koordinovat.
Jaké nástroje používáte, abyste školy přesvědčili, že má smysl zapojit se do MAP?
Během přípravy projektové žádosti jsme při jednání se školami a zřizovateli na počátku vycházeli hlavně ze skutečnosti, že nutnou podmínkou investičních projektů základních škol je zařazení projektového záměru do MAP, a ze skutečnosti, že v rámci projektu je možné realizovat pro školy skutečně kvalitní vzdělávání. Měli jsme jisté obavy, aby se školy jiných zřizovatelů nedomnívaly, že jako realizátor projektu a zároveň zřizovatel škol budeme v projektu preferovat spíše „naše“ školy. Proto jsme již při přípravě projektu deklarovali, že všechny školy budou v projektu zaujímat rovnocenné postavení. V současné době má MAP v Brně již tak dobrou pověst, že se nám v průběhu realizace do projektu přihlásilo několik dalších škol a organizací.
Pro ředitele škol jsou velmi užitečná vaše praktická školení, která jim pomáhají získat peníze z evropských fondů. Co by se dalo vylepšit, aby se nabízená finanční podpora stala ještě atraktivnější?
Školení, která se týkala tzv. šablon, hodnotily mateřské a základní školy velmi kladně. Pro MŠ jsme navíc uspořádali i školení k tvorbě projektové žádosti. Zástupci škol si tak mohli pod vedením lektora online založit a začít připravovat projektovou žádost své školy. Některé školy již dokážou administrovat šablony samy, některé využívají externích společností. V ideálním případě bychom rádi podpořili školy z úrovně zřizovatele projektovými administrátory, aby se na soukromé subjekty nemusely obracet, nicméně taková podpora je pro zřizovatele velmi náročná a zatím ji není možné realizovat tak, aby ji mohly plošně využívat všechny školy.
Řadu aktivit vyvíjíte i pro rodiče. Oblibě se těšil zejména seminář k tématu úskalí přechodu dítěte z MŠ do ZŠ, který jste čtyřikrát opakovali. O co se rodiče zajímali nejvíce?
Lektorkami byly zkušené pracovnice pedagogicko-psychologické poradny. V úvodní části seminářů se věnovaly kritériím školní zralosti a připravenosti, tj. co by dítě mělo mít v jednotlivých rovinách osvojeno a co by mělo umět. Druhá část seminářů patřila diskuzi a praktickým radám a doporučením pro rodiče předškoláků, případně dětí s odkladem povinné školní docházky. Rodiče se nejčastěji zajímali o konkrétní formy práce s dětmi, jaké konkrétní aktivity se doporučují pro vstup dítěte do první třídy, při jakých aktivitách se dítě nejlépe rozvíjí, jak pracovat s dětmi s poruchami chování apod.
Ve 26 školách na území Brna začali od září působit koordinátoři práce s rodinou. Novinka je podporována rovněž z evropských strukturálních fondů. Co si od činnosti koordinátorů slibujete?
Koordinátoři práce s rodinou působí v mateřských školách v rámci dalšího projektu v OP VVV, který na území města Brna realizujeme. Cílem tohoto projektu je zvýšení dostupnosti, kvality a inkluzivnosti předškolního vzdělávání ve městě Brně a zapojení co největšího počtu dětí do předškolního vzdělávání. Úkolem koordinátorů práce s rodinou je podpora adaptace dětí a jejich rodin v předškolním vzdělávání v běžných mateřských školách, zejména rodin ze socioekonomicky znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí.
Nyní se přesuneme k oblasti místního akčního plánování. Jakou formou spolupracujete s MAP z ostatních krajů ČR? Jaké jsou přínosy této spolupráce?
Vedení projektu SRP nás oslovilo se žádostí o podporu tzv. velkých MAP, pod které spadá více než 70 škol. V rámci této podpory jsme se společně se zástupci projektu SRP v dubnu letošního roku podíleli na realizaci semináře pro velké MAP, kde jsme prezentovali svoje zkušenosti z práce s velkým počtem škol jak v projektu OP VK ve výzvě č. 46, tak v projektu MAP. Zástupci některých velkých projektů se na nás na základě tohoto semináře obracejí s individuálními dotazy. V rámci tvorby ročního akčního plánu jsme poskytovali konzultace i dalším projektům MAP na území Jihomoravského kraje a východních Čech. Dále se účastníme pravidelných setkání příjemců IPo MAP v Jihomoravském kraji a společných setkání zástupců MAP a KAP.
V jaké fázi příprav na MAP II se nyní nacházíte? V čem doplňuje předchozí MAP a na co bude zaměřen?
Podle informací, které dosud k připravované výzvě MAP II máme, budou projekty v této výzvě rozvíjet čtenářskou a matematickou gramotnost, budou hledat zdroje financování aktivit škol po ukončení programovacích období fondů ESIF a budou více komunikovat s veřejností. Zatím nedokážeme upřesnit, jaké formy aktivit pro děti a žáky budeme v projektu realizovat. To záleží na konkrétních podmínkách výzvy, nicméně již v projektu OP VK ve výzvě č. 46 jsme se zabývali otázkami participace žáků na životě školy a dění ve škole.
Letos v dubnu proběhla v Brně mezinárodní konference ke společnému vzdělávání. Vystoupila na ní Mary Kyriazopoulouová z Evropské agentury speciálního a inkluzivního vzdělávání. Můžete čtenářům přiblížit, o čem tato odbornice hovořila?
V rámci projektu MAP pořádáme vzdělávací, informační a diskuzní setkání k jednotlivým povinným opatřením MAP pro odborníky a veřejnost. Zástupkyně Evropské agentury pro speciální a inkluzivní vzdělávání v Bruselu Mary Kyriazopoulouová představila principy práce agentury. Agentura v současné době sdružuje 30 členských zemí. Společnou hlavní vizí členských států agentury v otázce inkluzivních vzdělávacích systémů je, že pro všechny žáky každého věku je zajištěna možnost smysluplného, kvalitního vzdělávání v jejich místní komunitě, společně s jejich kamarády a vrstevníky. Tato vize je ústředním bodem veškeré práce agentury.
PhDr. et Mgr. Marie Klusoňová
Pracuje na Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Magistrátu města Brna jako vedoucí pedagogicko-organizačního oddělení. Zajišťuje komplexní metodickou a odbornou podporu brněnských mateřských a základních škol a městských částí. Po odborné stránce garantuje projekty statutárního města Brna v oblasti vzdělávání v OP VK a OP VVV.
Autor: Jakub Lehmann
Marketingový specialista projektu