Popularizátor IT ve školství Ondřej Neumajer:

Digitální technologie výrazně pomáhají při řízení škol

Využití digitálních technologií pro strategické řízení a plánování může být pro některé pedagogy velkou neznámou. V rozhovoru s popularizátorem IT nástrojů ve školství Ondřejem Neumajerem jsme se zaměřili na to, jak a v čem mohou nejnovější technologie učitelům pomoci. Spoluautor Strategie digitálního vzdělávání MŠMT a konzultant v oblasti vzdělávání a tvorby místních akčních plánů doporučil mimo jiné užitečné informační nástroje a zdůraznil roli sociálních sítí.

Internetové bankovnictví, nákupy na webu s dovozem až do bytu patří mezi běžně využívané vymoženosti 21. století. Jak ale může internet pomoci učitelům při zdokonalování práce nebo řízení celé školy?

Internet umožňuje překonávat vzdálenosti a spolupracovat online. Je na něm dostupné velké množství aplikací, které lidem s takovými úkoly pomáhají. Umožňují například vedení týmu lidí, organizaci práce na projektu, plánování úkolů či sdílení různě strukturovaných informací.

Mohl byste být konkrétnější?

V nejedné škole se dnes díky evropské finanční podpoře uplatňuje projektové řízení. V mnoha vzdělávacích projektech používáme různé nástroje, takže jsem si postupně vyzkoušel například Podio, Basecamp nebo Trello. Tyto platformy efektivně nahrazují e-mailovou komunikaci. Umožňují vést diskuze členěné podle vláken, takže každý člen týmu dostává upozornění jen na to, co jej zajímá. Hlídají termíny pro dokončení úkolů, vizualizují plány prací na projektu. Navíc jsou zpravidla propojeny s elektronickou poštou, takže pokud se někdo nechce učit detaily nové online aplikace, může odpovídat přímo z e-mailové schránky.

Podle Petera Druckera, teoretika a konzultanta managementu, nestojí řízení organizací v současné době na síle, jak tomu bylo v minulosti, nýbrž na důvěře. Klíčovou roli přitom hraje práce s informacemi, konkrétně otevřenost organizace vůči zaměstnancům i klientům a sdílení informací. Jak lze k tomuto účelu využít digitální technologie?

V prostředí škol to má dva rozměry. Jedním z nich je vedení školních týmů, které se podílejí na určité školní agendě. Znám školy, které prostřednictvím moderních online nástrojů řeší i inovace a revize školních vzdělávacích programů. Ve škole, kde mám děti, zase tyto nástroje používají učitelé společně se spolkem rodičů, a to velmi pokročile. Sdílejí týdenní plány práce, fotografie ze školních akcí, kalendáře, společně vytvářejí žádosti o granty, ankety mezi rodiči atp.

Mohou se zapojit i žáci?

Ano, to je právě ten druhý rozměr. Učitelé učí používat tyto nástroje i žáky, a to tak, že je zavádějí do výuky. Podle Českého statistického úřadu potřebuje asi polovina lidí pro svoji práci počítač. Proto je třeba, aby škola rozvíjela kromě důležité schopnosti spolupracovat i dovednost spolupracovat online. S tím souvisí i dovednost komunikovat online a volit k tomu vhodné nástroje.

Komunikace v internetovém prostředí je jedna věc. Pokud by ale pracovník ve školství chtěl lidi více motivovat, ukazovat jim dobré příklady, oceňovat povedené věci, jaké nástroje by měl použít?

Pro tento účel je asi nejvhodnější sociální síť. Školy je zpravidla používají pro komunikaci s rodiči. Na webových stránkách škol se dříve používala diskuzní fóra a teď je pomalu nahrazují odkazy na profil školy na sociální síti. Existují ale i specifické sociální sítě. Zajímavá je třeba profesní sociální síť pro učitele eTwinning Live. Kromě klasických funkcí nabízí i zvláštní funkce určené speciálně pro učitele, jako je třeba možnost vyhledávat zahraničního partnera pro mezinárodní projekt nebo sledovat nabídky profesního vzdělávání. Dnes je na této síti skoro půl milionu evropských a devět tisíc českých učitelů.

Představme si situaci, že ředitel má za sebou projekt, akci nebo školní rok a zajímají jej názory jeho spolupracovníků, žáků, rodičů nebo účastníků. Existují použitelné nástroje na sběr a vyhodnocování zpětné vazby?

I v této oblasti je online nástrojů celá řada. Zaujalo mě, že řada učitelů začala používat pro reflexi výuky žáků tzv. sdílené nástěnky. V této kategorii patří ve školách k nejrozšířenějším online aplikace Padlet, která je jednoduchá a přitom má množství funkcí. Sám ji využívám na seminářích s vysokoškolskými studenty proto, že umožňuje založit nástěnku, vytvořit zkrácený odkaz a ten předat studentům. Ti pak do ní mohou vkládat videa, fotky, tabulky či texty. Ani si kvůli tomu nemusejí vytvářet vlastní účet.

Je zřejmé, že nástrojů pro vedení týmů a práci s lidmi je celá řada. Velké množství z nich je aspoň v základní verzi zdarma. Jak se může uživatel vyhnout složitému výběru a porovnávání funkcionalit? Jak má postupovat, aby si vybral ten nejvhodnější systém?

Aplikací je opravdu mnoho, a jak se ukazuje, jejich široká nabídka představuje paradoxně ten největší problém. Je tak rozsáhlá, že se v ní učitelé mohou ztratit. Navíc jsou aplikace v neustálém vývoji, takže to, co se učitel naučil s jednou třídou, může už v příštím pololetí s jinou třídou fungovat trochu jinak. To mnohé děsí.

Jak z toho ven?

Jednoúčelové aplikace jsou rájem lidí, kteří rádi experimentují. Tradičněji založení učitelé mohou využívat univerzální cloudové nástroje v podobě balíků G Suite či Office 365. Ty nabízejí sadu osvědčených nástrojů, jako je textový editor, tabulkový kalkulátor, formuláře, prezentace, poznámky, kalendáře, sdílené úložiště dokumentů atp. Těmito nástroji lze realizovat většinu potřeb, které učitelé mají, a uživatelé mohou pracovat ve známém univerzálním prostředí. Oboje využívám s kolegy v různých projektech i se studenty a dnes si už ani nevzpomínám, jak komplikované to bylo dříve, když tyto nástroje neexistovaly.

autorka: Věra Ondřichová

 

ONDŘEJ NEUMAJER

Ondřej Neumajer pracuje jako konzultant vzdělávání, lektor, didaktik a popularizátor účelného využívání informačních a komunikačních technologií. Zabývá se využíváním ICT ve vzdělávání a vzdělávacími inovacemi. Od roku 2014 působí jako konzultant MŠMT pro realizaci Strategie digitálního vzdělávání. Dlouhodobě učí na Katedře informačních technologií a technické výchovy Pedagogické fakulty UK v Praze.