Už mnohé se v mediálním prostoru napsalo o klíčové roli konzultantů rozvoje školy (KRŠ) v rozvoji procesů strategického řízení a pedagogického vedení ve školách. Neméně důležitá je ale i role jejich protějšků na úrovni školy – školních koordinátorů rozvoje (ŠKR). Jsou jimi převážně ředitelé škol zapojených do intenzivní podpory projektu Strategické řízení a plánování ve školách a v územích.

V současné době spolupracuje s projektem SRP v rámci systému intenzivní podpory 66 škol a každá má svého školního koordinátora. Jeho hlavním úkolem je zajišťovat (s metodickou a mentorskou podporou konzultanta rozvoje školy) aktivity směřující k nastavení podmínek vhodných pro efektivní uplatňování procesů strategického managementu na úrovni řízení školy.

Jestliže konzultant, jakožto externí poradce, přichází s doporučeními pro implementaci uvedených procesů, školní koordinátor je vůdčí osobností uvnitř školy, která plánuje, koordinuje a komunikuje veškeré změny potřebné pro dosažení vize rozvoje školy.

Otevřené prostředí ve škole

Jednu z nejvýznamnějších výzev pro školního koordinátora rozvoje představuje postupně vybudovat prostředí, ve kterém je možné otevřeně hovořit o problémech, potřebách a představách o dalším směřování školy, a hledat společnou vizi změny. Jinak řečeno, navázat dialog se všemi, kterých se život školy týká (pedagogy, nepedagogickými pracovníky, žáky, rodiči, zřizovatelem i komunitou kolem školy) a podporovat je, aby přinášeli vlastní pohledy.

Koordinátor musí vnímavě naslouchat, respektovat a podporovat, musí mít víru v pozitivní záměry a schopnosti druhých. Současně by však měl umět jednotlivá hlediska reflektovat, vyrovnávat, dávat do kontextu s dalšími potřebami a možnostmi školy a kriticky vyhodnocovat to, co je reálné a potenciálně pro školu přínosné. Musí být tedy zdatným komunikátorem a facilitátorem se silným vědomím osobní zodpovědnosti za rozhodnutí učiněná ve jménu školy a za přijatý strategický plán.

To jsou nemalé požadavky, k jejichž naplnění vede často dlouhá cesta. Současně jsou to předpoklady úspěšného pedagogického leadershipu. „Největší výzvu spatřuji v umění vcítit se do klimatu školy a vést celý tým ke společnému dílu,“ potvrzuje školní koordinátor rozvoje Tomáš Liška, ředitel MŠ a ZŠ v Krupce v Ústeckém kraji.

Právě zde sehrává klíčovou úlohu osobní i kolegiální podpora ze strany konzultanta rozvoje školy a jeho průvodcovská role. Partnerský přístup, důvěra a podpora ze strany konzultanta přinášejí pozitivní zkušenost s provázením a upevňují postoje a kompetence školních koordinátorů rozvoje jako lídrů školní komunity. Možnost mít u sebe někoho, kdo pomůže, poradí, s kým je možno sdílet, kdo je trpělivý a stimuluje společný pohyb vpřed, je hodnota, kterou kromě získání metodických znalostí a dovedností zapojení ředitelé na spolupráci oceňují především.

Například právě Tomáš Liška, který s podporou konzultanta a díky motivaci a úsilí vypracoval Strategický plán rozvoje školy. Nyní se věnuje evaluaci nového Školního akčního plánu. „S kolegy a kolegyněmi jsme naplánovali neformální posezení v přírodě, shrneme roční cestu akčním plánem a zvolíme si směr na příští školní rok,“ přiblížil první úspěchy v roli pedagogického lídra ředitel Liška.

V současné době zveme dalších 25 škol do intenzivní podpory a rozšiřujeme vzdělávací nabídku o nástavbový program rozvoje osobnostních, sociálních a manažerských kompetencí ředitelů škol a také o osobní koučink.

Autor: Petr Valenta, projektový manažer SRP