Konzultant rozvoje školy Jan Kolář:
Ředitel by měl umět nadchnout celý tým
Konzultant rozvoje školy (KRŠ) projektu SRP Jan Kolář působí už téměř deset let jako ředitel základní školy v Jablonci nad Nisou. V rozhovoru pro SRPácký newsletter se podělil o to, jak využije dosavadní zkušenosti při práci se školami, které se do projektu brzy zapojí. Zmínil i roli ředitele jako lídra a nutnost nadchnout pro rozvoj školy celý tým.
Co vás motivovalo, abyste začal spolupracovat s projektem SRP na pozici konzultanta rozvoje školy?
Spatřoval jsem v tom smysl pro ředitele zapojených škol i příležitost profesně se obohatit. V minulosti jsem se jako ředitel aktivně účastnil několika projektů, díky kterým jsem získal podporu kouče či mentora. Navíc funkční studium mně osobně nedalo pro praxi to, co bych jako nastupující ředitel očekával. Coby začínající ředitel jsem postrádal radu zkušeného ředitele. Musel jsem chybějící informace a zkušenosti zkrátka získat sám. Teď jsem ale poprvé v pozici člověka, který takovou podporu sám poskytuje.
V první vlně intenzivní podpory jste působil jako KRŠ v ZŠ a MŠ Kamenický Šenov. Co pro vás přestavovalo největší výzvu a zároveň nejtěžší krok během spolupráce s touto školou?
Vůbec vstoupit na půdu jiné školy. Nevěděl jsem, jestli ředitel přijme tu nabídnutou ruku. Kladl jsem si otázku, jestli a jak se nám podaří vytvořit takovou důvěru, abychom si mohli říkat důvěrné věci týkající se chodu školy. Bylo pro mě důležité, aby mou roli konzultanta rozvoje školy nepovažoval za ohrožení, ale naopak za pomoc.
Nyní se chystáte vstoupit do třetí vlny intenzivní podpory. Do jaké míry využijete předcházející zkušenosti?
V rámci první vlny jsme procházeli školením a testováním, takže si už dokážu lépe představit, co nás v následujících dvou letech čeká. Už to pro mě není nové. Už vím, jak které nástroje fungují. Například jsem si ověřil, jak dobře se pracuje s dotazníkovým šetřením zjišťujícím současný stav školy, a to jak u ZŠ a MŠ Kamenický Šenov, tak u školy, kterou sám řídím. V praxi to má konkrétní výsledky a vím, že je to velmi dobře použitelné i nadále.
Co podle vás podmiňuje úspěšnou implementaci cílů, které si škola stanoví ve strategickém plánu rozvoje školy? Bez čeho se škola neobejde, aby se při jeho implementaci skutečně posunula vpřed?
Jsem přesvědčený, že je naprosto zásadní, aby se zapojilo vedení školy i učitelský sbor. Bez toho je implementace velmi obtížná a domnívám se, že i téměř nemožná.
Co se vám osvědčilo, když jste se snažil zapojovat celý učitelský sbor?
Je nutné, aby vizi, kterou ředitel předkládá, sdílelo širší vedení školy, ideálně celý učitelský sbor. Pokud učitelé dostanou prostor se k vizi vyjádřit, urazili poloviční cestu k úspěchu. Hlas pedagogů má samozřejmě mít poradní váhu a minimálně by se měla vést konstruktivní diskuze o našich klíčových tématech a o tom, kam se chceme jako škola posouvat.
Jako konzultant pomáháte jiné škole a jejímu vedení se rozvíjet. Přinášíte svoje znalosti a zkušenosti, podporujete ředitele školy při zavádění změn, spolupracujete úzce s pracovníky školy. Cítíte se jako lídr? Co pro vás pedagogický leadership znamená?
Pevně věřím, že leadership je téma, které by měl řešit každý ředitel. Jako lídr by měl mít pozitivní myšlení, být férový, empatický vůči učitelskému sboru i vůči žákům. Určitě by neměl pracovat sám, měl by kolem sebe vytvořit tým schopný mu s řadou věcí pomoci. Na jednoho je toho zkrátka příliš.
Co ale může pomoci k rozvoji odborných kapacit učitelů a jejich vzájemné důvěry?
Osvědčilo se nám dlouhodobě pracovat i na úrovni vztahů v učitelském sboru. U učitelů nejde jen o odbornost. Jde také o celkové nastavení týmu a ochotu spolupracovat. Dobře nastavené klima hraje ve škole zásadní roli. Představa, že dítě chodí dlouhodobě do školy vystresované, je nepřijatelná. A to samé platí i o zaměstnancích. Vedení školy musí pracovat na vztazích ve třídách i mezi učiteli. Bezpečné klima je klíčové proto, aby se děti cítily ve škole dobře.
Autorka: Jolana Čuprová
Mgr. Jan Kolář (*1981)
Vystudoval zeměpis a tělesnou výchovu na Pedagogické fakultě Technické univerzity v Liberci. Už při studiu vyučoval na základní škole Na Šumavě v Jablonci nad Nisou, kde od roku 2009 působí jako ředitel. S projektem SRP začal spolupracovat jako konzultant rozvoje školy v první vlně intenzivní podpory a nyní se připravuje na vstup do vlny třetí. Zajímá se o aktuální trendy v pedagogice a aktivně sportuje.